7) Politické uspořádání
předchozí kapitola: 6) Vodní hospodářství
Od založení obce Trauerdorf si osadníci obce spravovali sami s představením panem Polzem. Do roku 1850, kdy byla obec připojena k Rovni není zápis o vedení obce, až do roku 1898, členem obecního výboru p.Antoním Hájek č.p. 8 z Roveňska.
Roku 1.3.1898 stala se obec členem "Selské politické jednoty" s příspěvkem 5-ti zlatých ročně.
Roku 27.3.1898 usneseno, aby obec Roveňsko "jednoho člena coby staršího si zvolila a obecní štambílii si na obecní náklad na česko změnila". Chvalitebně provedeno bylo.
 |
Kaplička vystavena roku 1850, zakoupen zvonek, jimž se zvonilo každý den ráno v poledne, i večer a oznamovalo se jím úmrtí občana v místě. Protože byli někteří osadníci pracovití, šikovní a některým se tak nevedlo, byli neshody a později nedokázali si zvolit představeného za obec, byli přiděleni do obce Roveň s názvem obce Roveňsko. Do hospody v Rovni i do Holic bylo daleko proto v č.p.7 bylo povoleno prodávat pivo, kořalku a kuřivo. To bylo povoleno též v č.p.13 u Bachurů v Novém Roveňsku, což brzy zaniklo. |
|
První osadníci v Novém Roveňsku byli Wenigerovi a Kaňkovi. V těchto chalupách přechovávali pašeráky, kteří obchodovali hlavně z Polska různým artiklem, hlavně cukerín. Weniger č.p.11, zvaný silák, hodně obchodoval s pašeráky a když byl stíhán četnictvem, schoval se do hustého roští v místech, kde stál kříž, který byl po vyměření nové cesty k Holicům na překážku, byl posunut do parcely před okny Ungrádovy chalupy č.p. 3. Weniger nedal se četnictvem chytit a proto odešli s nepořízenou. Poněvadž bylo pozemků na straně Holické málo, chodili lidé za prací do Rovně, Komárova, Dašic, Moravan do cukrovaru, sekat ledy apod. Od Wenigerů byli prodány části pozemků Záleskému a Schejbalovi z Podhráze. Koncem 19. Století rozrostl se obuvnický průmysl, hledali lidé obživu v Holiccích. Někteří lidé z Nového Roveňska kupovali pozemky hlavně od fary z Holic, to bylo po 1.sv.válce. Pozemky se meliorovaly, tak se zhodnotily pro větší výnosy i tržby. Nastal tím i náročnější život. |
 |
Do 1.sv.války 1914-1918 byli povoláni muži od 18 do 50-ti let. Nevrátili se František Voženílek ze Starého Roveňska, Mohaupt Václav a z Nového Roveňska Valenta Antonín a Pinkas František.
Začala se rozvíjet mechanizace, jak v průmyslu, tak v zemědělství a dopravě. V roce 1927 přišla pro zemědělce katastrofa, kdy bylo kroupami ve žních zničeno 70-100% úrody.
V roce 1938 začala okupace republiky, kdy život se zkomplikoval nacistickou okupací. V Roveňsku hlavně partyzánská přítomnost ohrožovala životy jejich ukrýváním.
2.sv. válkou nastala tzv. ochrana ze strany SSSR, která dá se říci, rovnala se nacistické okupaci s tím rozdílem, že Němci zachovali kapitalistické zřízení, kdežto socialismus doby SSSR ukradl soukromý majetek a veškeré zařízení a zruinoval co mohl. V roce 1989 tento režim padl a obnovuje se život, který nastal po 1.sv.válce.
V roce 1953 bylo ustaveno Jednotné zemědělské družstvo ve Starém Roveňsku, patřící do Dolní Rovně a v Novém Roveňsku samostatné. Tato družstva se sloučila a Staré Roveňsko bylo přiděleno do obce Holice. Tím také došlo k přečíslování domů.
Vznikem JZD se v obci zpřetrhalo mnoho sousedských vztahů. Komunističtí straníci ze vsi se snažili s podporou členů zemědělské komise národního výboru pokořit zemědělce, kteří nechtěli vstoupit do JZD podvodným zvyšováním dodávek zemědělských výrobků na neúnosné množství, obilí, mléka, vejce, masa, brambor, sena a za nesplněné dodávky pokutovali. Ti potom byli nuceni vstoupit do JZD.
Během dvou let někteří vystoupili z JZD, i když přišli nejméně o poviných 20% majetku, který museli nechat jako nedělitelný fond družstvu. Stěžovali hospodaření výměnou pozemků za vzdálené parcely, omezovali protidodávky krmiv za odvedené zemědělské výrobky a sami si je přivlastňovali.
|
Výdělky v prvních letech existence JZD můžeme nazvat žebrotou, pohybovaly se podle denních norem, až do jeden a půl jednotky, práce od rána do večera (kolem 15 Kč denně). Hlavně mladí lidé sháněli alespoň na zimní období práci v průmyslu. Komunisté svoje děti do zemědělství nedávali. Ostatním bylo nařízeno alespoň jednoho nástupce pro JZD. Protože tímto politickým systémem bylo zemědělství ubito, byly ustaveny nad družstvy patronáty, které měly zachraňovat živnost v družstvech. Spočívalo to i v tom, že chodily |
 |
z podniků brigády. Pro JZD Roveňsko "Kovopodnik", který měl zachraňovat žně při výmlatu obilí, sklizeň brambor, cukrovky apod. Pracovalo se stroji, které byly zkonfiskovány zemědělcům z jiných vsí a naopak.
Než byla utvořena JZD. Existovala družstva dobrovolná, kdy si zemědělci opatřovali stroje společně nebo si najímali soukromou pomoc. Roveňsko mělo tzv."Domovinu". JZD v Roveňsku obhospodařovalo celkem 250 h pozemku, což neodpovídalo socialistickému hospodaření a proto po 20-ti letech bylo sloučeno v roce 1973 do družstva Holice. Tehdy začal odliv pracovníků, protože bylo středisko v Holicích. V roce 1996 je již jen 5 pracovníků z Roveňska v JZD. Bývalé soukromé usedlosti jsou přestavěny pro soukromou potřebu a v JZD postaveny drůbežárny, prasečníky, kravíny a různé odchovny. V roce 1994 bylo z kravína vyskladněno 94 ks krav a objekt přestavěn na výkrmnu krůt. V roce 2002 výkrm krůt v Roveňsku zrušen, kravín opuštěn.
V roce 2003 veškeré pozemky jsou z Roveňska pronajaty pro firmu SOLVIT v obhospodařování pro rakouského podnikatele.
následuje kapitola: 8) Obyvatelstvo
